Irgandol

Vysoko ve Vigorských horách, výš, než kam v těchto dobách sahá moc králů z Valorionu a Imitris, se rozprostíraly divoké a neprobádané hvozdy, kde žili tvorové, které člověk ani trpaslík dosud nespatřil. Pouze elfové rodu oronthrim se odvážili procházet hvozdy, protože svá obydlí měli vysoko v horách. Lidé z nížin do těchto míst nechodili, pokud je k tomu nouze nedohnala.

V nouzi také do těchto hor zabloudil lovec jménem Edor. Jeho rodina už dlouho hladověla a on potřeboval nutně něco ulovit. Na úpatí Vigorských hor narazil na stopu jelena neobvyklé velikosti. Dlouho stopu sledoval, až jej dovedla na svahy Vigorských hor, pokrytých hustým lesem. Přihnala se však bouře ze severu, všechny stopy smyla a Edor, který si nepamatoval cestu zpět, byl ztracen. Dlouho bloudil hvozdy, až došel do tichého údolí, kde klesl na zem a čekal na smrt. Když se však jeho oči přiblížily k zemi, spatřil před sebou jakýsi lesklý kámen. Hmátl po něm a pak upadl v mdloby.

Když se probral, nacházel se v podivné jeskyni, jejíž stěny byly ověšeny všemožnými předměty.

U vchodu do jeskyně spatřil záhadného muže. Nebyl ani starý, ani mladý, ani velký ani malý, jeho vlasy byly dlouhé a vous neupravený. Poté, co se Edor pohnul, se k němu neznámý otočil a pravil: „Jsem poustevníkem z Vigorských hor, našel jsem tě polomrtvého před třemi dny ležet v údolí Irgandolu s tímhle v ruce.“ Muž pozvedl kus zlata velký jako slepičí vejce. „Jakmile se uzdravíš, vrátím ti ho a odvedu tě zpět do království v nížinách.“

Tak přišel Edor k velkému bohatství, díky němuž živil rodinu ještě několik dalších zim. Pověst o jeho nálezu se rychle roznesla po království Valorion i Imitris, ale lovec si nepamatoval, jak se do zlatonosného údolí dostal, ani jakou cestou ho poustevník z údolí odnesl.

Málokterý dobrodruh se odvážil vydat sám do Vigorských hor, ale oba mocní králové toužící po bohatství vyslali roku 1123 Slunečního věku do hor své nejlepší válečníky, aby vyhledali poustevníka a s jeho pomocí došli až k zlatému ložisku. Jako první našla poustevnu skupina z království Imitris, poustevník však odmítl prozradit přesné umístění údolí, dokud bojovníci neprokáží, že si přístup k bohatství zaslouží, a zadal jim několik úkolů prověřujících zdatnost jejich těla i mysli. Bojovníci se obávali, že družina z Valorionu, jež se také blížila k horám, bude v plnění úkolů úspěšnější než oni, a tak ji v jednom z údolí nedaleko poustevny přepadli a mnoho výborných válečníků pozabíjeli. Tak začal velký svár mezi lidmi z obou království pokračující ještě mnoho dalších let.

Úkoly poustevníka splnila a údolí jako první tak nakonec objevila družina z království Imitris. Neměla však zlaté ložisko v držení dlouho. Byla napadena posílenou družinou z Valorionu, která brzy zvítězila a začala těžit zlato ze země. I tato vláda nad údolím však trvala jen krátce, stejně jako mnohé další…