První jméno znamená „Jeho skála“ a je používáno především elfy. Druhé jméno není jméno, ale spíše přízvisko či přezdívka, kterou získal od lidí za rady, které jim dával, a znamená „moudrý, hloubavý či prozřetelný“.

Sardorya se narodil roku 997 SV na ostrovech Marillë („Perla“), v elfském přístavním městě Cuilë Indil („Živá lilie“). Jako mladý trávil hodně času plavením se po moři. Velice mlád se stal kapitánem a obchodníkem na lodi jeho otce. Na svých obchodních cestách poznal většinu jižního oceánu a mnohá dosud nezmapovaná území. Roku 1134 SV jeho flotila zahnala a zabila hrozného mořského hada, což Sardoryu velmi proslavilo. Nedlouho poté se v Cuilë Indil objevilo stříbro, které se stalo velmi výnosným obchodním artiklem pro obchodníky, a město velmi zbohatlo, ale tento objev nepřinesl městu jen bohatství a blahobyt, ale i piráty a korzáry z dalekých moří. Zprvu byli obchodníci přepadáni hlavně loděmi pod skřetí vlajkou, ovšem později se na pirátství začali podílet též korzáři z řad lidí a elfů. Sardorya se s nimi mnohokrát střetl, ale pouze samotná flotila města Cuilë Indil toho moc nezmohla.

Proto byl roku 1155 SV svolán koncil do města Nuerilen, na který byl Sardorya vyslán jako zástupce města Cuilë Indil. Z koncilu vzešla Jižní Hansa, nejstarší obchodní organizace, skládající se z městských států ležících na souostroví Marillë a z malých ostrovů v blízkém okolí. Úkolem Jižní Hansy bylo sjednotit města z souostroví Marillë v boji proti pirátům a zajistit mír na moři. Sardorya byl zvolen koncilem do funkce Karythara neboli vůdce výpravy (nejvyšší velitel spojené flotily Jižní Hansy).

Hansa celkem rychle nabyla na moci a obchodní cesty byly opět zcela bezpečné. Jižní Hansa si zachovala svojí nezávislost na větších spolcích (Obchodním svazu či Královské alianci) a  snažila se udržovat si s nimi vřelé obchodní vztahy. Sardorya se tehdy velmi zasazoval o to, aby zabránil zapojení měst Jižní Hansy do Velké Taulinorské Války. Poté, co se KA 1472 pokusila o rozpoutání občanské války v souostroví Marillë a následné vylodění, byl Sardorya z funkce Karythara nucen svolat spojenou flotilu Jižní Hansy a přidat se na stranu Obchodního Svazu. Lodě Jižní Hansy a Obchodního svazu společně podnikly ofenzivu proti flotile Královské Aliance a v bitvě o Quildenún definitivně zničily flotilu KA, což vedlo k námořní blokádě jejích měst. Sardorya se poté zapojil do bitev v povodí řeky Kayg’ur. Po mnohých vojenských úspěších se Sardorya dostal do vrcholných pozic uvnitř OS a byl jednou z vůdčích osobností při vyjednávání míru.

Po skočení Velké Taulinorské Války a nastolení míru se uchyluje domů do Cuilë Indil ke svým obchodům. Zde však nepobývá přiliš dlouho a opět většinu času tráví cestami po moři. Poznává cizí království a seznamuje se s jinými elfy, lidmi a trpaslíky. Brzy po skončení Velké Taulinorské Války se však objevuje nová hrozba v podobě skřetů útočících na Souostroví Marillë. Souostroví se zdálo silné a Sardoyovy flotily opět vynaložily velké úsilí, aby udržely skřety co nejdále, ovšem roku 1490 SV se už situace v Jižním moři nedala udržet a lodě se musely stáhnout k obraně svého domovského přístavu Cuilë Indil.

Roku 1492 bylo Cuilë Indil obleženo, Obrana města byla slabá a bylo jasné, že město časem padne. V noci se objevila nebývalé silná bouře, při které Sardoya zahájil poslední ofenzivu proti nepříteli. Tehdy padlo velké množství elfů a byly zničeny téměř všechny lodě, ale skřetí flotila byla poražena a stáhla se. Zásluhy za vítězství v bitvě však nebyly přisouzeny Sardoyovi, ale tajemnému starci v robě, který prý rozpoutal onu noční bouři. A neboť Cuilë Indil nemělo stabilní vládu a panovníka, tak obyvatelé zvolili tohoto cizince za krále, který posléze vládl neomezenou mocí. Obyvatelům zaručoval bezpečí před skřety a pomalu, ale jistě v obyvatelích Cuilë Indil zlomil víru v Jediného. Též začal pronásledovat elfy, kteří věřili Jedinému. Roku 1495 SV se Sardoya, jeho rodina a pár stovek elfů, kteří si uchovali svou víru, rozhodli opustit Cuilë Indil.

Mnozí rovnou odešli k Jedinému do jeho síní. Jiní se uchýlili ke svým kořenům do lesů a hor ke svým dávným předkům, někteří se jako Sardoya rozhodli se opět toulat po mořích a řekách, ne už snad za obchodem, ale se snahou se vzpamatovat z událostí posledních let. Sardorya se tehdy uchyluje k lidem a je nimi fascinován. Rozhodne se mezi lidmi zůstat a začne je učit věci pro ně do té doby neznámé. V té době mu lidé začínají přezdívat Idhrenion. Získal velkou úctu mezi králi lidí a mnozí si jej zvou na své dvory kvůli jeho radám. Potkává Hínu Fringilu a seznamuje se s ní. Roku 1519 SV Sardorya odhalí velké zbrojení a přesuny skřetích armád a svolává vojsko lidí k obraně jejich tří království, které ovšem opouští a vydává se na pozvání krále Erunamo Galadira a Tumrâra do Malé nížiny.