Jeho jméno znamená „útěcha armád“. Narodil se roku 1303 slunečního věku. Přestože je z rodu arzahag, byl jako malý nalezen kočovným kmenem elfů (patrně taurëdar), kteří nebyli schopni ho ponechat svému osudu. Díky tomu je (navzdory svým častým kousavým poznámkám) velmi tolerantní ke všem rasám.

Hledaje svůj původ, putoval po mnoha knihovnách napříč Taulinorem. Četl množství legend, pověstí a pohádek nejrůznějších národů, některé z nich později převyprávěl a sepsal pro jeden z malých východních kmenů, k nimž přilnul. Rovněž mezi spisy nalezl leckteré druhy šifer a kódů, které se naučil kombinovat. Toho se mu podařilo hojně využívat: poprvé, když se připojil k velké zakázce roku 1410. Tehdy státy Jižního pobřeží budovaly signální spojení s AlghaDevor, slavným městem národa smauddim. Soustava, kterou navrhl, vedla přes Dračí skály a při budování se také setkal s hraničářkou Djarttalou, která střežila tamní řemeslníky. Po vykonání úkolu mu věnovala na symbol jeho původu šperk s kamenným stromem a on přijal takové druhé jméno (Darrit – „kamenný strom“) i erb. Jejich cesty se ale přes vznikající přátelství pro zatím rozešly, Khrezâm se připojil k velké skupině trpaslíků stavitelů na severu Východních jezer ve městě Tholhar a stal se jedním z významných armádních stratégů. Říká se o něm, že jeho sekeru nikdy nesmočila krev a přesto zabil stovky nepřátel: obojí je ale poněkud přehnané. V Tholharu vedl velmi úspěšně rozsáhlé války s barbarskými a skřetími jezerními osadami a budoval rovněž obranu proti výpadům zaklínačů z Mrazných plání. Vše se ale změnilo na přelomu let 1470 a 1471, kdy byla rozdmýchána Velká taulinorská válka. V ní se postavili mnozí trpaslíci, ale i svobodomyslnější elfové a lidé z obchodního svazu proti tradiční Královské alianci. O rok později se však Tholhar jako jediné trpaslické království připojilo právě ke Královské alianci, aby získalo posily pro boj se zaklínači z Mrazných plání. Přestože Khrezâm morálně s připojením ke Královské alianci ani s krutou bitvou proti zaklínačům velmi nesouhlasil, nedokázal se jako čistokrevný arzahag vzepřít a bitvy vedl. Jeho pečlivě logická strategie ale proti nepředvídatelným zaklínačům naprosto selhala a stála životy mnohých bojovníků na obou stranách. Není radno mu proto toto dvojí selhání nijak připomínat. Po krveprolití a zažehnání nebezpečí se Tholhar ještě před koncem Velké taulinorské války od prohrávající Královské aliance opět odtrhl.

Khrezâm, zklamaný se svým rodem i sám se sebou, opustil po konci Velké taulinorské války tuto oblast, vrátil se ke studiu legend a vyhledal opět Djarttalu. S ní se roku 1481 vydal pátrat po mýtických místech. Při pátrání po posvátném místě elfů, Sanfarnë, je zarazil bývalý elfský král království Fanyarë (které se nachází ve Vigorských horách a rozpadlo se během Velké taulinorské války). Tylluan Erunamo Galadir, jak se král jmenoval, se ale ke Khrezâmovi a Djarttale v pátrání po legendárních místech nakonec rád připojil, čímž se všichni tři stali dobrými přáteli. V tomto společenství později Djarttala každému vykovala podle Galadirových návrhů krásnou dýku, kterou se dosud všichni tři honosí. Bývalý elfský král je také seznámil s poustevníkem Tumrârem a zkoumal mnohá další místa včetně Malé nížiny. Snad právě Khrezâm Tumrârovi poté vnukl nápad shromáždit armádu odporu proti Radě v Malé nížině roku 1520 (znal ji i její význam dobře z legend). Nebyl ale mezi těmi, kteří Tumrâra do Malé nížiny doprovázeli, protože ten ho vyslal něco hledat do všech Taulinorských knihoven hned, jak pojal první podezření (ještě než bylo zničeno město Avantamos a než Tumrâra kontaktovala Djarttala ohledně velkého zbrojení skřetů ve městě AlghaDevor). Z této cesty by se měl Khrezâm navrátit přímo do Malé nížiny…

Khrezâm je autorem tzv. Khrezâmovy šifry, která umožňuje bez nutnosti klíče podle jednoduchého principu zašifrovat tentýž text téměř nekonečně mnoha způsoby. Před Velkou taulinorskou válkou se také zabýval literární historií, jako editor vydal text O velkém boji hlubin a nebes a Starospis taulinorský.