Velká taulinorská válka (VTV) se odehrávala 1471–1479. Hlavními stranami v ní byla tradicionalistická Královská aliance (složená především z lidských a elfských říší), Obchodní svaz (sestávající z říší trpaslických, lidských, mořskoelfských a mnohých dalších) a Svobodný kraj.

Královská aliance (KA)

Říše: Nahrzebí, Kradtany, Fanyarë, Valorion, Imitris, Avantamos a další. V průběhu války Talttir, Tholhar.

Počátky konfliktu lze nalézt v 60. letech 14. století Slunečního věku, rivalita mezi jednotlivými říšemi a spory o právo lidí na vládu je však prastaré. Královská aliance, která se rozkládá od západu k východu Taulinoru, se postupně spojovala z říší, které lpěly na Stvořitelově příkazu, aby lidé vládli ostatním rasám, poprvé lze její název objevit v listinách již z 9. století SV.

V KA vládne tradičně nejstarší z vládnoucího rodu panství Kradtan, který tak získává titul císař. Velkou taulinorskou válku zažili celkem tři císaři: když starý císař roku 1475 zemřel, na jeho místo v panování Kradtan nastoupil dle jeho vůle průbojný mladší syn, císařství se ovšem dle zvyku ujal syn starší, mírumilovný a nerozhodný. V tomto vrcholném momentu VTV to mohlo být pro KA zcela smrtelné, proto byl záhy odstraněn.

Obchodní svaz (OS)

Říše: Opelengol, Zolábry, Urtany, Morín, Haltu’or a další.

Obchodní svaz byl oproti KA uskupením volnějším a mladším. Na počátku 15. století SV byly však dohody o vzájemném obchodu mezi říšemi také velmi pevné. OS se rozkládal od Jižního pobřeží na sever až k Panství hvozdů, z něhož některé vesnice uznávaly jej, jiné Královskou alianci.

O společných akcích OS rozhodují schůze všech zúčastněných panovníků, kteří mají většinou jeden hlas, jen někteří – z historických důvodů – dva. V průběhu války se většina přiklání poněkud nepředvídatelně na tu či onu stranu, princip však zůstává neporušen.

Pozadí konfliktu

Během 60. let 14. století SV získalo lidské království Nahrzebí výhodnou sňatkovou politikou rozlehlé území kolem Východních jezer, čímž se propojila východní a západní část Královské aliance. Ve stejné době také Obchodní svaz získává úrodné spodní povodí řeky Kayg’ur a po těchto zásadních územních změnách je mezi KA a OS uzavřena smlouva o dalším nerozšiřování území.

Ke správě bohatého území kolem Východních jezer si Nahrzebí pozvalo trpaslíky z okolních říší. Výtěžky byly ovšem kvůli nedostatku zdrojů v celé rozlehlé alianci rozváženy pryč: v té době totiž Obchodní svaz odmítne jakoukoli spolupráci s Královskou aliancí s cílem získat více výdělečné dohody. Pracovníci v oblasti Východních jezer proto často hladověli a nedostávali svou mzdu: když v Královské alianci nastal roku 1435 hladomor, byli pracovníci dokonce násilím zadrženi – zotročeni – aby hladovějící přežili. Od té doby zůstali tamní trpaslíci ve stavu nevolnictví.

Dalším motivem vypuknutí konfliktu byla zřejmě i hora Karimkit (“Kamenné vejce”), která je považována za lůno trpasličího rodu a která se ocitla v držení lidí. Oficiálně se ale záminkou války stalo porušení smlouvy o nerozšiřování území: Královská aliance se tak cítila v právu a měla díky tomu jak vnitřní stabilitu, tak i podporu mnohých neutrálních států (které konfliktu ne zcela rozuměly). To je patrně příčinou prvotního úspěchu KA. Vaz ji ovšem zlomila jak ztráta prosperujícího území (na nějž dříve soustředila většinu průmyslu), tak i spoléhání se na jediného císaře, který nebyl s to udržet Alianci jednotnou a nezabránil odchodu severních států. Vinu jistě mají i spojenci, kteří využívali krytí KA k vlastním sporům (Tholhar a Talttir) a KA v podstatě nepomohli.

Průběh války

zima 1470: v obrovském dole v pohoří Karimkit (pojmenovaném podle jeho nejvyšší hory) se odehrálo neštěstí (zával), které Královská aliance odmítala řešit. Na místo jsou na pomoc poslány mnohé jednotky Obchodního svazu, což Královská aliance nepovažuje za solidaritu, nýbrž za provokaci.

jaro 1471: na západním okraji Východních jezer vrcholí teroristické útoky a sabotáže nespokojených pracovníků mohutným útokem M’gwara na několik lidských vesnic (podkopal je a pak vystoupil na povrch, vyřkl něco, co mělo znít jako prokletí a nechal je propadnout do země). Daří se mu tak vyburcovat všechny trpaslíky v kraji a svrhnout místní správu. Žádá o ochranu OS, prohlašuje Karimkit za součást OS (jednostranně). KA vybízí OS k navrácení všech území Východních jezer. M’gwar mezitím uspořádává další povstání a útoky v okolí.

11. března 1471: OS odmítá opustit postiženou oblast Karimkitu, KA vyhlašuje OS válku. OS je připravena bránit Karimkit, poskytuje oblasti množství jednotek.

léto 1471: po odražení prvních armád KA prohlašuje M’gwar (s jehož radikálností OS zhusta nesouhlasí) Východní jezera za samostatnou říši Svobodný kraj, jehož správy se ujme on a jeho radikální družina.

léto 1471: AlghaDevor, které zůstává neutrální, podepisuje s OS smlouvu na výhradní a pravidelné dodávání zbraní pro dalších pět let.

podzim 1471: probíhají první útoky KA přímo na území OS. Aliance využívá jednotné vlády a dobré organizovanosti a zmocňuje se mnohých cenných držav. Na základě toho vzniká centrální armáda OS, nad níž má plnou moc jediný vojevůdce (volený schůzí panovníků). Stane se jím trpaslík yo’Lbar Panja sympatizující (a dříve i spolupracující) s M’gwarem.

zima 1471: KA využívá své velikosti a jednoty, z mnohých menších království vyráží družiny a obsazují území OS (jejichž armády jsou soustředěny stále ještě na severu). Některá území jsou záhy vyrvána zpět, ale např. dolní povodí řeky Kayg’ur (jižně od Malé nížiny) zůstalo až téměř do konce války jako protektorát KA.

únor 1472: hlavní armády KA a OS, připravené dobýt soupeřova města, se střetnou na území Močálna v bitvě trvající tři dny. Tato druhá největší bitva VTV si vyžádala nebývalé množství obětí na obou stranách, protože v nepřehledném terénu nefungovala lékařská péče.

léto 1472: do KA vstupuje první trpasličí království vůbec. Kvůli podpoře v boji proti odvěkému nepříteli (zaklínači z Mrazných plání) se na stranu KA přidává Tholhar s vrchním stratégem Khrezâmem. K OS se připojují menší ostrovy Marilë vyžadující ochranu.

září 1473: KA se pokouší sestavit novou Korunní armádu, odvádí proto většinu mužů ze všech svých krajů, což popouzí mj. Erunama Galadira, který se svým elfským královstvím Fanyarë ve Vigorských horách vystupuje z KA.

prosinec 1473: Svobodný kraj se neúspěšně pokouší získat nová území napadením říší KA okolo Sovích hor a Velepramenní. Protože však nespolupracuje s OS, je jediným výsledkem totální odříznutí těchto oblastí (jinak hrdě se hlásících k KA).

jaro 1474: Erunamo Galadir přesvědčuje lid Valorionu, Imitris, Avantamos i Lostollī, aby rovněž vystoupili z KA. Tím, že ruší jejich odvěkou příslušnost, vrcholí jeho vliv na ně a vměšování se do jejich záležitostí.

květen 1474: M’gwarovi špioni úspěšně zhatili výrobu několika moderních obléhacích strojů KA.

léto 1474: Erunamo Galadir je zajat a unesen agenty KA, která má strach z dalšího drolení.

1475: elfové z pohoří Talttir se obávají trpaslíků ve svém podhůří, tradičně patřící k OS a mající s nimi věčné spory. Proto se přidávají ke KA a rozpoutávají místní konflikt, který končí vyvražděním všech tamních trpaslíků.

1475: umírá císař KA, nastupuje jeho starší syn. Nepříliš schopný, ale povzbuzený spojenectvím s Talttirem, podniká několik zcela neúspěšných útoků (netuší, že elfové z Talttiru se přidali jen pro svůj prospěch a že ho v boji nepodpoří). OS si vynucuje několik smluv silně nevýhodných pro KA, nástupce je brzy odstraněn svým bratrem.

1476: M’gwar útočí znovu na východ, tentokrát spolu se skřety a dobývá celé východní území KA. Nový císař KA věnuje množství sil k rozprášení “zrádců”, tedy království Fanyarë, od čehož si slibuje zvýšení morálky. Oddíly ale citelně chybí na jiných místech.

1476: první vojevůdce OS je schůzí panovníků sesazen a nahrazen ofenzivnějším nástupcem (netrpaslíkem), který odmítá spolupracovat s M’gwarem, který se diskreditoval spolčením se se skřety.

1477: stoupající agrese M’gwara a znechucenost válkou vede Svobodný kraj k svrhnutí své vlády. Nová vláda složená z karimkitských trpaslíků vyhlašuje neutralitu a navazuje rozhovor se slábnoucí KA, na níž si chce vymoci práva výměnou za odmítnutí spojenectví s OS, s jehož novým vojevůdcem se jim špatně spolupracuje.

1477: po odražení útoků zaklínačů z Mrazných plání se od KA opět odtrhává Tholhar. Vystresovaná KA se opět mstí a útočí na Tholhar, ten je vypálen a opuštěn, zbytky jeho obyvatel prchají k jihu. (Fanyarë naopak v této době zcela pustne a poslední obyvatelé po tom, co bylo království oficiálně opět součástí KA, odchází).

1477: OS dobíjí celé Panství hvozdů. Talttir po vyvraždění všech tamních trpaslíků vyhlašuje neutralitu a odmítá pomáhat KA.

1478: OS se podaří dobře zorganizovat a podniká tažení na dvou frontách, dobíjí zpět povodí Kayg’ur, na východě obsazuje část území Svobodného kraje.

1479: ve vítězném tažení OS ponechává milosrdně všechna království Vigorských hor díky jejich včasnému odtržení. S malými sankcemi vyvázne i Tholhar. Množství území, která se připojila k OS jen kvůli válce, se stávají neutrálními. Svobodný kraj kapituluje.

Důsledky

Kraj bývalé KA pustne, zároveň úplný sever (Vigorské hory) nejsou nijak zasaženy a prosperují, vzniká však velká územní odtrženost (což umožní provádění pokusů Rady právě tam).

Kraj kolem Malé nížiny se zcela vylidňuje (umožní vznik Nového Hradeluhu).

Obchodní svaz získá dominanci a to umožní vznik mnoha akademií, z nichž později vzejdou i členové Rady.