|
Prameny
Solmorské srázy jsou příkré a kamenité, přesto by je však mnohý trpaslík i elf zařadil k nejkrásnějším místům na
Taulinoru. Již nezanedbatelnou dobu je obývaly tlupy skřetů, zahnaných po válce s Radou – a přesto zelené mechy
a ztepilé stromy napájené zázračnými prameny zakryly veškerou jejich špínu.
Tak alespoň žasli bojovníci armády severního království, když na Solmorské srázy poprvé po válce vstoupili. Jejich
vznešeným úkolem bylo právě dobýt oblast a zničit sílící skřety. Samo severní království bylo sice teprve
nedávno osvobozeno Novým Hradeluhem z područí Rady, ale k tomuto úkolu se před ním zavázalo – a jistě i pro to,
aby získalo nové, velice výhodné oblasti…
Již počasí ale bylo nepřátelské vůči této nájezdnické akci, jako by zachovávalo duch původních, nepřístupných obyvatel.
Nejprve armádu zpražilo nesmírným vedrem, následně na něj spustilo vydatný příval nemalých krup a s hromy a blesky
pokračovalo až do hlubokých nocí. Statečně se s těmito nesnázemi bojovníci potýkali! A o to náruživěji se vrhali na
místní skřety, popíjející hojně vodu ke své větší síle.
Přestože se dobyvatelské choutky nezřídka zvrhly v potyčky i mezi bojovníky téže armády, obsazena a pojemnována byla
většina severní části Solmorských srázů, prameny byly vyčištěny, skřeti zabiti. Tentokrát severní království zvítězilo
– co na něj ale čeká hluboko v samotném nitru Solmorských srázů?
|